Únor – 5. publikační výstup projektu LaPlaNt

V časopise Ochrana přírody vychází článek „Hodnocení biotopů zemědělsko-lesní krajiny v souvislosti se změnou klimatu pomocí modelů a GIS nástrojů“

Reklamy

20. 9. – Vychází souhrnná informační brožura LaPlaNt Brief

Vydali jsme příručku LaPlaNt Brief – Poučení z projektu LaPlaNt v českém i anglickém jazyce. Jedná se o souhrn výsledů a doporučení z projektu LaPLaNt a je určen zemědělcům, státní úředníkům, pedagogickým pracovníkům i veřejnosti. Hlavním účelem publikace je navození souladu mezi rozdílnými zájmy těchto subjektů z hlediska managementu a života v zemědělské krajině. Příručka je dostupná na stránkách projektu LaPlaNt – http://www.laplant.org/laplant-brief/

10

5. 9. – 2. publikační výstup projektu LaPlaNt

Do časopisu Úroda je přijat náš článek o vlivech cíleného zatravnění orné půdy na jakost drenážních vod a změnu vybraných ekonomických charakteristik zemědělského subjektu. (Zajíček a kol. Úroda 10/2016). Je zřejmé, že pro účinné zlepšování jakosti podpovrchových a podzemních vod je zapotřebí rozumět srážko-odtokovým procesům v krajině. Zatravňování, jako efektivní nástroj zvyšování retence vody v povodí a zlepšování její kvality, je potom vhodné situovat do malých, přesně vymezených enkláv, neboť rozsáhlé zatravňování vede ke snížení obratu a zisku zemědělského podniku a ke zvýšení jeho závislosti na dotacích. Proto je potřeba chápat mimoprodukční funkce travních porostů (zlepšení jakosti vod, zvýšení retence vody, zvýšení biodiverzity apod.) také jako veřejnou službu a podle toho také nastavovat dotační tituly související s tvorbou a managementem půdo- a vodo-ochranných opatření v krajině.

26. 5. – Závěrečný workshop pro cílové skupiny

V Jihlavě jsme uspořádali závěrečný workshop projektu s názvem: „Zemědělství a Ekosystémové služby – Vzájemná podpora a respekt“. Workshop jsme naplánovali pro zástupce všech tří oslovených skupin (zemědělce, státní správu a učitele). Tito zástupci se po úvodních přednáškách aktivně zúčastnili skupinové práce. Tento model semináře měl velice kladný ohlas od většiny účastníků. Zazněly zde například následující podněty:

„Dle mého názoru by pro zlepšení vzájemné komunikace mezi státní správou a zemědělci bylo vhodné uspořádat odborné workshopy či polní dny společně pro obě skupiny pro zvýšení odborných znalostí i praktických poznatků u obou skupin. To znamená, aby tyto semináře byly přímo šité na míru podle požadavků/zájmů obou skupin na základě jejich vyjádření (emailová anketa ze strany potenciálních pořadatelů workshopu). Např. pořádání semináře na téma, jak zemědělci mohou zlepšit vodní režim krajiny nebo biodiverzitu, vodoochranné, půdoochranné osevní postupy apod. Pokud úředníci pochopí odbornou stránku problematiky, přispěje to k lepšímu nastavení zemědělské politiky a při kontrolách hospodaření na zemědělské půdě.“

„Nutné je pro zemědělce přežít. Poslední 3-4 roky nebyly v zemědělství vůbec špatné. Když budu dělat ekologické zemědělství, dostanu více peněz. Je to o politice, ale ne o zdravém rozumu! Rozdílné ceny a nestabilita – to jsou současné problémy v zemědělství.“ (zemědělec z kraje Vysočina).

Podnětné byly dále reakce farmářů na otázky, týkající se nastavení dotací a legislativy v zemědělství. Přibližně polovina dotázaných farmářů vnímá současné nastavení dotací pro zemědělce jako nevhodné (!!!) a další třetina respondentů měla k nastavení dotací neutrální postoj.

U skupiny úředníků státní správy bylo na základě vyhodnocení dotazníků zjištěno, že odpovědi na otázky, související se stávající a vznikající legislativou a koncepčními materiály a se vzděláváním zemědělců, měly nadpoloviční většinou neutrální odpovědi.

Dle postřehů pedagogů a vyhodnocených dotazníků jsme shledali, že chlapcům připadá logické půdu chápat především vzhledem k produkci potravin. Dívky zaměřují svoji pozornosti spíše na výživovou hodnotu (zdravé stravování).